Metodika standardizovaného podávání Antabusu

  1. Antabus může být podáván pouze na základě předchozího informovaného souhlasu pacienta.
  2. Podání Antabusu by mělo předcházet klinické zhodnocení stavu zdravotnickým pracovníkem a ověření střízlivosti dechovou zkouškou na alkohol.
  3. Zdravotnický pracovník před pacientem rozpustí tabletu léku ve vodě, zamíchá a pacient rozpuštěný lék vypije.
  4. O užití léku je proveden záznam do tzv. Antabusové knížky a do zdravotnické dokumentace.
  5. Pokud se zdravotníkovi aktuální stav pacienta nejeví jako vhodný k podání Antabusu, odešle pacienta na kontrolu k lékaři a Antabus nepodá.

V rámci klinického zhodnocení pacienta zdravotník zjišťuje aktuální psychický a somatický stav, craving, abstinenci. Tyto informace zjišťuje dotazováním a pozorováním pacienta.

Stanovisko k certifikovanému kurzu S4 s názvem Práce s klientem v jeho přirozeném prostředí

Stanovisko výboru Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP k certifikovanému kurzu S4, pořádanému z.ú. SANANIM s názvem Práce s klientem v jeho přirozeném prostředí
(stanovisko v PDF)

Výbor Společnosti pro návykové nemoci žádá VZP a ostatní zdravotní pojišťovny a všechna jejich regionální pracoviště, aby uznávaly kurz nutný k získání specializace S4 s názvem Práce s klientem v jeho přirozeném prostředí, pořádaném z.ú. SANANIM.

Tento kurz zdravotní pojišťovny v minulosti akceptovaly, měly by tedy rovně přistupovat ke všem adiktologům ve všech regionech. Ministerstvo zdravotnictví samo kurz akreditovalo. Argument, že mu o něm není nic známo, považujeme za neakceptovatelný.

 

Schváleno výborem SNN ČLS JEP

MUDr. Jakub Minařík, předseda SNN ČLS JEP

Ve Vlachovicích dne 15. 5. 2023.

Stanovisko k probíhajícím změnám v oblasti dekriminalizace a legální regulace psychoaktivních látek

Stanovisko výboru Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP k probíhajícím změnám v oblasti dekriminalizace a legální regulace psychoaktivních látek
(stanovisko v PDF)

Současná vláda a její koordinační struktury v oblasti drogové a závislostní politiky (rada vlády, národní koordinátor) zahájily řadu procesů v oblasti dekriminalizace a legální regulace psychoaktivních látek a závislostních produktů. V normativní rovině jsou tyto procesy vyjádřeny v programovém prohlášení současné vlády[1] a v aktuálně schváleném akčním plánu národní strategie v oblasti závislostí.[2]

Jako Společnost pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SNN ČLS JEP), tj. odborná společnost v oblasti léčby závislostí a adiktologie, považujeme za užitečné formulovat své stanovisko k probíhajícím procesům, neboť změna legislativního a regulačního rámce bude mít bezprostřední vliv na rizika spojená s psychoaktivními látkami a závislostními produkty a projeví se potenciálně v poptávce po preventivních a léčebných službách v oblasti závislostí.

Výbor SNN ČLS JEP po proběhlé diskusi a zvážení dostupných vědeckých důkazů a klinických zkušeností formuloval jednohlasně následující stanovisko:

  1. Regulace nabídky psychoaktivních látek a závislostních produktů má přímý vliv na míru užívání a rizika s ním spojená. Nabídka a dostupnost těchto látek a produktů musí být předmětem přísné a promyšlené státní regulace, která bude odpovídat míře jejich škodlivosti a potenciálním společenským a ekonomickým dopadům. Látky a vzorce užívání s vysokou škodlivostí a s vysokým závislostním potenciálem by měly být regulovány přísněji než látky a produkty méně škodlivé.
  2. Prohibice na jedné straně a neregulovaný legální trh na straně druhé jsou vědecky překonané a nežádoucí extrémy. Při změnách vedoucích k přísně regulované dostupnosti je však potřeba postupovat opatrně tak, aby případné negativní dopady nepřevážily nad veřejnozdravotními a společenskými zisky z regulace plynoucími.
  3. Při vymáhání práva je potřeba se vyvarovat přílišné kriminalizace samotných uživatelů a lidí závislých. Přemíra represe vede ke kriminalizaci a stigmatizaci samotných uživatelů i služeb jim poskytovaných, přináší další škody a brání realizaci pomáhajících intervencí.
  4. Regulace psychoaktivních látek a závislostních produktů musí být založena na zdravotních a veřejnozdravotních východiscích a zájmech, nikoliv na východiscích nebo zájmech ideologických nebo obchodních.
  5. Lidé, a především lidé závislí na psychoaktivních látkách a závislostních produktech, by měli mít přístup k preventivním, harm reduction a léčebným intervencím, které sníží rizika užívání pro jednotlivce a společnost, včetně substituční léčby a farmakologické podpory v terapeutickém kontextu.
  6. Místní, časovou a finanční dostupnost preventivních a léčebných služeb v oblasti závislostí považujeme za klíčový faktor politiky v oblasti závislostí. Dostatečná kapacita těchto služeb, jejich ověřená kvalita a funkční systém jejich provázanosti (síť služeb) jsou základními předpoklady jakékoliv politiky a změn v jejím legislativním a regulačním rámci.
  7. Při změnách v politice a regulaci je potřeba brát v úvahu zranitelnost jednotlivých společenských skupin včetně dětí a mladistvých a zvažovat případné dopady měřítkem těchto zranitelných skupin.

S ohledem na výše uvedené doporučujeme vládě ČR a jejím administrativním a koordinačním strukturám, aby při plánování a realizaci změn v legální regulaci psychoaktivních látek a závislostních produktů byl kladen důraz na následující oblasti a aspekty:

  1. Musí být implementovány a podporovány funkční mechanismy, které poskytnou zvýšenou ochranu zranitelným skupinám, zejména dětem a dospívajícím. a to především na úrovni dostupných preventivních opatření a programů vycházejících z vědecké evidence. Stát by v této oblasti měl garantovat a zodpovídat za systémovou implementaci těchto opatření a programů.
  2. Ruku v ruce se změnami v regulaci dostupnosti závislostních produktů musí jít zvyšování povědomí o rizicích a posílení programů všeobecné prevence (s důrazem na školskou prevenci u skupin s nejvyšší mírou preventability adiktologických poruch a onemocnění) a stát by měl zajistit a garantovat dostupnost programů všeobecné adiktologické prevence a prosazovat efektivní a bezpečné programy vycházející z vědecky doložené evidence.
  3. Pro osoby, které ztratí kontrolu nad užíváním psychoaktivních látek a závislostních produktů, musí být zajištěna síť služeb s dostatečnou nabídkou a kapacitou programů včasné intervence, snižování rizik, léčby a doléčování.
  4. Tato síť služeb musí být veřejnými rozpočty podporována a rozvíjena. V této souvislosti je potřeba posílit zejména programy prvního kontaktu, detoxifikace a ambulantní léčby včetně substituční léčby a komplexní formy odborných služeb pro osoby se závislostí na alkoholu, léčivech se závislostním potenciálem, nelátkovými závislostními produkty a s duálními poruchami (tj. se souběhem závislostí a dalších problémů v oblasti duševního zdraví).
  5. Legální nabídka psychoaktivních látek a závislostních produktů musí být přísně regulována podle jejich škodlivosti tak, aby nepobízela k jejich spotřebě. Doporučujeme co nejpřísnější a efektivní regulaci marketingu, reklamy, dostupnosti, balení produktů atd.
  6. Nabídka psychoaktivních látek a závislostních produktů musí být doprovázena funkčními mechanismy a korektivy (cenovými, tržními, legislativními, administrativními, organizačními), které budou sledovat míru jejich spotřeby a budou jejich spotřebu omezovat.
  7. Ekonomické zájmy státu nebo průmyslu ve smyslu krátkodobých nebo parciálních příjmů nebo zisků nesmí převážit nad zájmy ochrany tělesného, duševního a sociálního zdraví společnosti. Společenský prospěch by měl být hlavním měřítkem při nastavování regulace nabídky psychoaktivních látek a závislostních produktů.
  8. Nástroje trestního práva by měly být v regulaci nabídky psychoaktivních látek a závislostních produktů omezeny na extrémně nebezpečné případy a projevy protispolečenského chování a neměly by se týkat regulace uživatelského chování.
  9. Právní rámec v oblasti kontroly nabídky psychoaktivních látek a závislostních produktů nesmí bránit poskytování účinných pomáhajících a léčebných služeb, které pracují s aktivními uživateli těchto látek a produktů a snižují rizika vyplývající z jejich užívání pro jednotlivce i společnost.
  10. Jakékoliv změny v regulaci psychoaktivních látek a závislostních produktů by měly být předmětem vědeckého zkoumání tak, aby jejich dopady mohly být průběžně sledovány a vyhodnocovány.

Schváleno výborem SNN ČLS JEP

MUDr. Jakub Minařík, předseda SNN ČLS JEP

Ve Vlachovicích dne 15. 5. 2023.

[1] https://www.vlada.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/

[2] https://www.vlada.cz/cz/ppov/zavislosti/strategie-a-plany/akcni-plan-politiky-v-oblasti-zavislosti-2023_2025-204260/

Zemřel Jiří Profous

V neděli 19. března 2023 ve věku 87 let zemřel MUDr. Jiří Profous, náš kolega, lékař internista, psychiatr a psychoterapeut, který většinu svého profesního života věnoval léčbě pacientů se závislostí. Působil na psychiatrickém oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze-Střešovicích. Zde posléze vedl protialkoholní ordinaci. Od roku 1983 pracoval jako vedoucí lékař Centra pomoci závislým na poliklinice Budějovická v Praze 4. Stál u zrodu specializované ALKO ambulance Oddělení pro léčbu závislostí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 2 „U Apolináře (dnešní Klinika adiktologie) a tuto ambulance vedl v letech 1996 až 2005. V letech 2006-2007 působil v protialkoholní ambulanci Psychiatrické kliniky FN v Hradci Králové, v letech 2009-2009 opět v Apolináři. Publikoval v odborných i populárních časopisech, od roku 1996 organizoval v Lidové univerzitě Městské knihovny v Praze přednášková setkání „Nevnímaná závislost“ pro veřejnost, kam zval odborníky k problematice alkoholismu. Od roku 1999 pokračoval v této činnosti v Apolináři, kde vedl „Apolinářskou univerzitu“ pro léčené a doléčované pacienty, jejich rodiny a veřejnost. Dlouhodobě se angažoval v externích doléčovacích aktivitách pro pacienty a jejich rodiny, od roku 1987 řadu let organizoval vodáckou akci splutí Vltavy, zimní lyžařské pobyty, plesy abstinujících, inicioval setkávání českých a moravských doléčovacích klubů, posléze se zapojením Anonymních Alkoholiků.

S vděčností vzpomínáme!